Přinášíme Vám třetí vydání našeho zpravodaje Výzkum pro praxi.

 1. Jak paliativní chemoterapie ovlivňuje umírání

Wright A, et al. (2014). Associations between palliative chemotherapy and adult cancer patients’ end of life care and place of death: prospective cohort study. BMJ, 348:g1219. doi: 10.1136/bmj.g1219.
Plný text dostupný z http://www.bmj.com/content/bmj/348/bmj.g1219.full.pdf

Tato studie si kladla za cíl zjistit, jaký dopad na péči o pacienty v závěru života má tzv. paliativní chemoterapie, tedy chemoterapie poskytnutá v posledních měsících před smrtí s cílem zpomalit průběh nemoci, nikoli pacienta vyléčit. Projekt probíhal v osmi velkých nemocnicích v USA a zúčastnilo se jí 386 dospělých pacientů s metastatickým onkologickým onemocněním, které již nereagovalo minimálně na jednu linii chemoterapeutické léčby, a jejichž stav byl zároveň ošetřujícím lékařem hodnocen jako terminální. Padesát šest procent z těchto pacientů dostávalo paliativní chemoterapii v momentě vstupu do studie, což bylo pro většinu pacientů méně než 4 měsíce před smrtí. Pacienti, kteří podstoupili paliativní chemoterapii, byli výrazně častěji vystavováni intenzivní péči v posledním týdnu života (kardiopulmonální resuscitace nebo umělá ventilace) než pacienti, kteří paliativní chemoterapii nedostávali (14% vs. 2%). Zároveň byli méně často odesíláni do péče hospiců. A co bylo hlavní, neukázal se žádný rozdíl v délce dožití (HR 1.11, CI 0.90-1.38). Pacienti, kteří dostávali paliativní chemoterapii, také méně často umírali tam, kde si přáli, častěji pak na jednotce intenzivní péče. Výsledky této studie upozorňují, že užití chemoterapie u pacientů v závěru života může mít za následek výrazné ovlivnění toho, jak bude pacient umírat. Mělo by se k ní proto přistupovat obezřetně a dobře s pacienty diskutovat, zda taková léčba a to, co se s ní pojí, odpovídá jejich představám o cílech zdravotní péče.

2. Vliv ostatních léků na účinek opioidů

Kotlinska-Lemieszek A, et al. (2015). Clinically significant drug–drug interactions involving opioid analgesics used for pain treatment in patients with cancer: a systematic review. Drug design, development and therapy, 9, 5255.
Plný text dostupný z https://www.dovepress.com/clinically-significant-drugndashdrug-interacti...

Opioidní analgetika jsou zásadním lékem u nádorové bolesti střední a silné intenzity. Nežádoucí účinky často vznikají jejich přímým působením, mohou však být potencovány nebo přímo způsobeny interakcí s dalšími léčivy. Autoři zpětně hodnotili závěry 32 kazuistik a kazuistických souborů, které se zabývají klinicky významnými mezilékovými interakcemi opioidů s dalšími léčivy při léčbě nádorové bolesti.
Nejčastěji byly popsány interakce, které zvyšují působení opioidů ovlivněním cytochromu P450 a jeho isoenzymu CYP3A4. Inhibice cytochromu flukonazolem, klaritromycinem nebo sertralinem a nebo přerušení podávání induktoru (např. karbamazepin) může vést k sedaci a respirační útlumu. V jedné kazuistice byl popsán útlum dechu při užití morfinu v kombinaci s amytriptylinem a ranitidinem, které oba ovlivňují glukuronidaci morfinu.
Další skupinu tvořily interakce, které vedly naopak ke snížení efektu opioidů a tím k akutnímu zhoršení bolesti nebo rozvoji příznaků z odnětí. Několik kazuistik popisuje významné zhoršení bolesti po nasazení rifampicinu, silného induktoru enzymů včetně CYP3A4. Zhoršená kontrola bolesti se vyskytla u třech pacientů užívajících somatostatin, kde možným mechanismem může být jeho antagonistický efekt na opioidní receptory popsaný ve studiích na zvířatech. Příznaky z odnětí se vyskytly po vysazení malé dávky transdermálního fentanylu, který byl užíván spolu s cyklosporinem, inhibitorem CYP3A4.
I když se jedná jen o kazuistická sdělení, příklady shrnuté v tomto přehledu přinášejí důležité informace a doporučení pro rozvahu o příčinách nežádoucích účinků opioidů.

3. Zázračný lék na Parkinsonovu chorobu?

Nilotinib je lék primárně používaný na léčbu leukémie. Tým vědců a lékařů na Georgetown University Medical Center jej ale nyní testuje pro zcela jiný účel – léčbu demence u Parkinsonovy choroby. Celý projekt je zatím úplně na začátku, kdy byl tento lék ve velmi malých dávkách podáván 11 pacientům s demencí s cílem zjistit případné vedlejší účinky. Ty se v podstatě neobjevily, u pacientů však došlo k razantnímu zlepšení zdravotního stavu. Jedné pacientce se díky účasti ve studii navrátila schopnost sama se najíst, jeden pacient přestal k chůzi potřebovat chodítko a tři pacienti začali po dlouhé době opět mluvit. Výsledky byly prezentovány v říjnu na setkání Society for Neuroscience. Jedná se pouze o předběžnou sondu, jejíž závěry budou muset být ověřeny v dalších testech, nicméně v současnosti se jedná o pravděpodobně nejslibnější metodu pro léčbu tohoto onemocnění. Podrobnosti najdete na blogu výzkumného týmu https://gumc.georgetown.edu/news/Researchers-Report-First-Therapy-Appear....